Jak skloubit práci a rodinu? Téma, které mnoho žen (nejen) v realitách denně řeší. Já jako manželka, matka a majitelka realitní kanceláře toto řeším samozřejmě také. A tak mě napadlo napsat pro mé kolegyně – makléřky pár tipů, které mi fungují a pomáhají mi. Třeba se budou hodit i našim klientkám. A třeba se od Vás dozvím na oplátku zase já nějaké vychytávky 🙂
Plánuj i tu poslední drobnost
Bez toho to nejde. Je jedno, jestli používáte klasický diář jako já, plánovač v mobilu, nějakou aplikaci v počítači. Důležité je plánovat pracovní i soukromé věci společně, protože u matky-podnikatelky se ty věci v průběhu dne prolínají a když si zapomenete zapsat nějakou soukromou věc, můžete Vám to nabourat i ten pracovní program (a naopak) . Už jste někdy slíbily klientovi prohlídku a zapomněly, že v tu dobu má dcera vystoupení na besídce ? No komu se něco podobného nikdy nestalo, ať hodí kamenem 🙂
Plánuj, ale chytře a neplýtvej časem
Během dne se přesunujeme na různá místa schůzek nebo prohlídek a ty přesuny nám mohou zabrat dost času. Dejte si pozor na to, abyste nelítaly „ jako hadr na holi“ z jednoho konce města na druhý a pak zase zpátky. Snažte se, aby Vám jednotlivé věci na sebe pokud možno navazovaly jak v čase, tak právě i v tom prostoru. Naplánujte si třeba i to, čím vyplníte prostoje (odpadlá nebo dříve skončená schůzka), může to být nákup nebo třeba vyřízení telefonátů.
Snažím se den plánovat tak, abych byla vždycky nějaký čas v kanceláři a mohla vyřídit v klidu poštu a papírování, ale musí to být aspoň 2 hodiny v kuse. Protože 2 hodiny v celku a 4 x půl hodiny prostě není totéž : za půl hodiny nevyřídíte skoro nic… a buďte v klidu, když se Vám to plánování někdy úplně nepovede na 100 %, on někdy makléř míní a klient mění 🙂
Neboj se požádat o pomoc
Tak toto je pro nás ženy někdy oříšek. Chce to přestat myslet si, že jsme superženy a zvládneme všechno samy. Někdy může být problém v nastavení naší role v rodině. Pokud partner nechává všechny věci kolem dětí a chodu domácnosti výhradně na Vás, je třeba si s ním o tom promluvit a nastavit to společně jinak. A nezapomeňte i na ostatní členy rodiny.
Zapojte starší děti, babičky, dědečky…a nemusí to být jen oni. Já mám třeba úžasnou partu kamarádů, se kterými si takhle vypomáháme. Jednou vyzvednu holky z tréninku já, podruhé kamarádka. Můžete se domluvit třeba s rodiči spolužáků Vašich dětí, že je budete střídavě vyzvedávat ze družiny. Nebo se sousedy, jejichž děti chodí do stejné školy… věřte mi, že i oni bojují s nedostatkem času a Vaše nabídka jim může přijít vhod.
Není-li možná pomoc zadarmo, tak si ji zaplať
Čas jsou peníze. Čas, který ušetříte tím, že si zaplatíte nějakou službu, Vám dá prostor vydělat další peníze nebo ten čas věnovat něčemu, co je pro Vás důležité. Dnes už si můžete zaplatit prakticky cokoliv – hlídání dětí, úklid domácnosti, úpravu zahrady, venčení psa, můžete si nechat dovézt nákup nebo večeři. Já si třeba nechávám každý den vozit do kanceláře oběd – ušetřím čas, který bych strávila cestou do restaurace a čekáním na obsluhu.
Některé věci využíváme běžně, asi žádná z nás by se nestyděla třeba objednat si pizzu. Ale objednat si úklid ? Nebo třeba žehlení ? Věřte mi ale, že ten ostych budete cítit jen poprvé. Protože na ten úžasný pocit, že to někdo udělal za Vás, na ten si velmi rychle zvyknete 🙂 Navíc si uvědomte, že ta paní, která Vám vytírá kuchyni, to prostě bere jako práci, ona na tom nic divného nevidí. A Vy jí dáte možnost vydělat si peníze, což je vlastně taky docela príma pocit.
A negativní reakce okolí ? Ne, opravdu nejste špatná matka, když Vám dítě hlídá někdo cizí. Že tchýně nikdy dítě cizímu nesvěřila ? No ona ale není Vy, ona Váš život nežije. Navíc dnes jsou všechny tyto služby na profesionální úrovni, firmy si prověřují lidi, kteří pro ně pracují, na internetu najdete reference – ostatně co bych Vám radila, je to vlastně stejné, jako když si klient vybírá makléře 🙂
Měj samostatné děti
Už jsem psala výše, že je dobré zapojit děti do domácích prací, stejně jako třeba do pomoci při hlídání mladších sourozenců. Problém je ale dnes často v tom, že rodiče fungují jako taxikáři svých dětí. Vozí děti ze školy a do školy, vozí je na kroužky, na tréninky… Často je to v časech dopravní špičky a zabere jim to i hodiny denně. Vím přesně, o čem mluvím. Dcera má 6 x týdně trénink a do nedávna jsem to s manželem dělali taky tak.
Ano, není to jednoduché rozhodnutí. Vidíme, jak je dnešní svět pro děti nebezpečný. Ale neochráníme je před tím světem tak, že je budeme izolovat. Musíme je naučit se v tom světě bezpečně pohybovat. A to se ze zadní sedačky auta nenaučí. Dejte svým dětem prostor být samostatné. Začínejte pomalu. Možná budete překvapené, jak dobře to budou zvládat. Dcera taky nejdřív začala chodit sama z družiny, kterou máme přes ulici. Pak začala chodit sama o kousek dál do školy.
Pak do obchodu nebo ke kamarádce. Poslední posun nastal nedávno, když začala jezdit sama autobusem do sousední čtvrti na tréninky. Nemyslete si, taky jsem byla šílená strachy !!! A pořád jsem. Každý den čekám netrpělivě na SMS, že v pořádku dorazila. Ale jsem na ni pyšná, že to zvládá. A ona je pyšná na sebe, je sebevědomější a samostatnější. A když to mám zhodnotit úplně sobecky – víte, jak moc se mi ulovilo a kolik času mám navíc díky tomu, že už netaxikařím ? 🙂
Líbily se Vám moje tipy ? Máte nějaké další ? Budu ráda, když mi napíšete Váš názor.
Olga Jarošová
jednatelka REALITY MUZEJKA s.r.o.
T: 604 232 218
E: jarosova@realitymuzejka.cz