V životě jsem již bydlela ve čtyřech “garsonkách”. Měla jsem je ráda. Já mám vůbec ráda, když vstoupím do bytu a vidím přesně, kde co je. To mám ještě z dětství, kdy nám na základní škole z nějakého podivného důvodu pouštěli výchovné filmy o tom, jak vás jde někdo vykrást a zabít. Nebo zabít a vykrást. To je jedno.
Zanechalo to na mě následek v podobě neurotického chování, kdy jsem po vstupu do panelákového 3+1 vběhla do kuchyně, vytáhla velký kuchyňský nůž a pak se pomalu vydala na průzkum bytu, zda se tam přeci jen neskrývá nějaký ten lupič. Když byl vzduch čistý a po lupiči ani památky, neznamenalo to ještě, že mám klid. Protože lupič se mohl vyloupnout přeci jen z nějakého rohu, který jsem důkladně neprozkoumala. Toto mně, ani nikomu jinému v malém bytě nehrozí.
Když vstoupíte do malého bytu, hned víte na čem jste.
Ne každý si, ale život v garsonce zvolí z důvodu, že je to tak přehledné. Často je život v garsonce prozatímní řešení, anebo je to zkrátka jediné možné řešení rodinné (a finanční) situace.
Když si člověk uvědomí, že například v Praze 1m čtvereční bytu stojí průměrně 71 tisíc korun. tak je vlastně s podivem, že existují i větší byty:)
Velikost průměrného bytu země evropské unie je 95,9 m2. Největší byty mají na Kypru – tam je průměrná velikost bytu přes 140m2. A nejmenší v Rumunsku, tam je průměrný byt necelých 45m2. V České republice je průměrný byt 78m2.
Na Maltě, kde jsem 8 let žila, dokonce existují regulace, kdy například garsonka nesmí být menší než 55 metrů čtverečních. Pamatuji doby, kdy by se do takové velikosti v Česku narvalo klidně i ono 3+1.
Jaký je vlastně rozdíl v tajemném názvosloví malých bytů typu garsonka, 1+kk, 1+1? Názvy nejsou nikterak normované, ale spíše vžité. Takže vždy je potřeba číst přesný popis bytu a v případě zájmu, byt navštívit a přesvědčit se na vlastní oči, co se za použitými zkratkami skutečně skrývá.
(z fr. garçonnière [garsonier] = byt starého mládence)
Velmi malý byt pro svobodného muže či slečnu. Jedná se o jednu obytnou místnost s kuchyňským koutem a dalším příslušenstvím. Výměra obvykle pod 30 m2.
Podobně “velký” byt, kde je vstup do koupelny/toalety ze zádveří – tedy z předsíně.
V tomto bytě již najdete samostatnou místnost s kuchyní. Velikost může být různá, hlavní rozdíl je skutečně je jen v tom, že kuchyně je oddělena dveřmi.
Osobně se domnívám, že tak moc na tom názvosloví nezáleží. Podstatné je, jak se do takového prostoru člověk vejde. A co teprve, když jsou dva a nebo tři – čtyři. To už začíná být každá rada drahá a i zkušený architekt se drbe za uchem:)
Pro život v malém bytě je skutečně potřeba mít plán. Než cokoli do bytu koupíte vše promyslete. napište si seznam VŠECH AKTIVIT, které jste zvyklí dělat.Například sledování televize, večeře s přáteli, vaření, čtení knih atd. Z tohoto seznamu snadno poznáte, co je pro vás v životě důležité a podle toho budete byt dále zařizovat. Třeba někdo, kdo rád sedí sám v houpacím křesle, nepotřebuje velkou sedačku a televizi.
Nakreslete si půdorys bytu a navrhněte si zóny pro vaše životní aktivity. Nepropadejte panice, samozřejmě některé zóny se mohou a hlavně budou muset překrývat. Například pokud je kuchyně součástí obývací místnosti je dobře pokud vypadá, co nejvíce jako součást obýváku apod.
Druhý seznam, který je potřeba. Sepište si VŠE, co je potřeba někam uložit.Začněte od velkých kusů – kolo, lyže, kufry, a pokračujte až k malým a naprosto běžným součástem domácnosti jako jsou například čistící prostředky. Asi si dovedete představit, jak je nepříjemné, když doma zakopáváte o kýbl či koště.
Využijte co nejvíce celou výšku stěny. Nejen pro police a různé zavěšovací úložné systémy, ale i pro zavěšení lampiček a třeba i pro závěsné noční stolky u postele. Čím více podlahové plochy ve svém bytě uvidíte, tím se budete cítit lépe. Podle hesla více podlahy, více místa. Obecně platí, že otevřené police zabírají méně místa než uzavřené skříňky. Ušetříte místo pro otevírání dvířek, ale na policích musíte mít pořádek. Jinak se při pohledu na ně budete cítit mizerně. A je úplně jedno kolik vám to ušetří místa.
Pokud patříte k těm šťastnějším a garsonku máte ve staré zástavbě s vysokými stropy, zvažte víceúrovňové bydlení. Nemusí se vždy jednat o vestavěné patro na spaní. Můžete využít vytvořené schody, jako úložné prostory. Nebo mít třeba utajenou vanu pod postelí.
V malém bytě je to potřeba o něco více než ve velkém prostoru. Mějte jen to, co opravdu potřebujete. Nemusíte mít spousty knih, když máte skvěle vybavenou městskou knihovnu. Nemusíte mít jídelní servis, pokud jediné, co doma servírujete, je čaj. Dokonce ani nemusíte uskladňovat pár lyží, když jste naposledy byli lyžovat před deseti lety.
Julie Rawding matka, tetka a architektka